Předloňský letní pobyt ve Filipově
Na dovršení všemožných zmatků, které nám v posledních měsících způsobil koronavirus, nám redakční šotek zařádil až tak, že nám zcela vypadl příspěvek, co nám poslala jedna účastnice dnes již předloňského pobytu ve Filipově. Teď si jej konečně, sic se zpožděním, můžete přečíst.

Naše dovolená na Slovácku
Od 19. 6. Do 3. 7. jsme prožili dovolenou na Slovácku v hotelu Filipov. Každý den jsme podnikali tůry do okolí. Někteří z nás měli auta a tak jsme jezdili. Blatnice pod Svatým Antoníčkem, pěkné poutní místo, prohlídka Vizovické čokoládovny, viděli jsme výrobu vizovického Jelínka.
Dále jsme jeli do Strážnice a do skanzenu, který se mi velmi líbil a prohlídka Strážnického zámku, který byl plný loutek a krásných moravských krojů. Též jsme pluli lodí po řece Moravě až do Velké nad Veličkou a zpět.
V hotelu Filipov jsme měli pěkné pokoje, jídelnu a velký bazén na koupání i s vířivkou. Nahoře na poschodí bylo fitko na protáhnutí těla. Každý týden přišla masérka, a kdo chtěl, tak se nechal namasírovat.
I venku bylo pěkné posezení, velké člověče nezlob se a šachy pro děti. Pan kuchař chodil krmit ovečky a kozičky tím, co jsme nesnědli.
To byla naše dovolená od SPMP Brno.
Napsala Magda Boleslavová

Pobytu se zúčastnilo 47 osob (19 rodin). Z toho 17 účastníků bylo na 14 dnů /7 rodin/, 30 účastníků /12 rodin/ bylo na 7dnů. Dotovaných účastníků na 14 dnů bylo 15 a na 7 dnů bylo 21 účastníků. Hlavní náplní pobytu bylo utužení zdraví pobytem na zdravém horském vzduchu, začlenění postižených osob do kolektivu a společnosti, navázání nových přátelství.
Letošní pobyt nám počasí příliš nepřálo. Uskutečnili jsme jen 4 delší túry, výstup na Velkou Javořinu, naučnou stezku Oskerušová, navštívili salaš Travičná, Orchiedova stezka, naučná stezka Lopeník, větrný mlýn Kuželov a poutní místo Blatnice pod Svatým Antonínkem. Velmi zdařilá byla návštěva Strážnice, kde jsme si prohlídli Skanzen a jeli lodí po Baťově kanálu. Všem se líbila návštěva Vizovic. Zde jsme navštívili výrobnu a
cukrárnu belgické čokolády. Velmi zajímavá byla také prohlídka vizovické likérky Rudolf Jelínek. Všichni účastníci dle svých možností využívali vnitřní bazén, který je v hotelu.
Večery jsme trávili vycházkami kolem hotelu, večer děti soutěžily a hráli jsme společenské hry. Ve velké oblibě bylo zpívání při harmonice. Rodiče si vyměňovali zkušenosti s výchovou svých postižených ratolestí a také zjistili, že nejsou sami v této těžké životní situaci. Navázala se nová přátelství jak mezi dětmi, tak také mezi rodiči.
Ubytování bylo na dobré úrovni, strava byla kvalitní a v dostatečném množství.
Pobyt se uskutečnil za přispění: Ministerstva zdravotnictví ČR a MM Brna odboru zdraví.
Petr Kučera

V termínu 22. – 24. listopadu 2019 uspořádalo brněnské sdružení SPMP víkendový pobyt v penzionu U Martina na Vysočině.

My z brněnského poradenského centra jsme se přijely seznámit s dalšími z Vás a informovat o novinkách. Před akcí jsme přes email od účastníků sbíraly dotazy a náměty do diskuze. Společně jsme si sedli v pátek večer, kdy jsme zodpovídaly konkrétní dotazy. To se postupem večera změnilo v zajímavou a plodnou diskuzi. Vyslechly jsme si mnoho podnětů, na které se v naší práci určitě zaměříme, a přispěly jsme rodinám praktickými radami.

Například o webinářích – seminářích na internetu, které pro Vás připravujeme. Dá se do nich přihlásit on-line když jsou vysílány, ale na vyžádání budou dostupné pro členy sdružení i zpětně. Zabývaly jsme se tématy smlouva o nápomoci, sociální služby, zajištění majetku ve prospěch člověka s postižením, a 13. ledna nás čekají nástroje právní podpory.

V sobotu jsme pokračovaly individuální poradenskou prací s konkrétními rodinami, zájem byl zejména o přípravu smluv o nápomoci.
Celá akce byla výborně zorganizována. A i když počasí nebylo zrovna vydařené, užili jsme si procházku do přírody a společně strávený čas.

Těšíme se na další spolupráci v poradenském centru SPMP Brno.
Irena Vlahovičová a Jitka Brchaňová

Myšlenka uspořádání tanečního a společenského setkání mentálně postižených osob, jejich rodin i jejich přátel v slavnostním prostředí vznikla v SPMP Brno kolem roku 1982. Čerpali jsme ze zkušeností z některých našich akcí, jako byly dětské hrátky, taneční hodiny i společné návštěvy kulturních programů, výstav apod. Zjistili jsme, jak i mentálně postižení touží prožívat to co nepostižení a že při pochopení a pomoci okolí, jsou schopni se do majoritní společnosti dobře zapojit.
První Společenské odpoledne uspořádala brněnská organizace SPMP v roce 1983. V hlavním sále Kulturního domu Zbrojovky Brno na Marxové ulici se sešlo více jak 480 účastníků. Pozvali jsme tehdy i přátele z ostatních Moravských organizací SPMP – z Hodonína, Zlína, Prostějova, Kyjova, Třebíče, kamarády z ÚSP Střelice. Na naše pozvání vstřícně reagovali i představitelé státní správy, pracovníci ve školství a zdravotnictví. V programu se střídali profesionálové s vystoupeními samotných handicapovaných. Společenské setkání mělo takový úspěch, že jsme se spontánně domluvili s přáteli z ostatních Moravských organizací na každoročním setkávání. Všech dalších Společenských odpolední se vždy účastnily větší i menší skupiny z SPMP Hodonín, Třebíč, Prostějov, Znojmo a další jednotlivci, kteří si naše setkání oblíbili. Konala se téměř každoročně, střídavě v Brně, Zlíně a Hodoníně. Na vrcholu své slávy měla Společenská odpoledne účast až 650 lidí a přijely i delegace z Prahy, ba i ze Slovenska a Rakouska.
Tolik tedy informace z historie, které jsem načerpal od našeho nestora, pana Františka Halma.

Letošní, již 36. – to to letí – Společenské odpoledne pořádal Brněnský pobočný spolek v Hotelu Gregor v Modřicích u Brna. Přípravy probíhaly již měsíce před jeho konáním, které jsme stanovili na 16. listopadu roku 2019. Bylo potřeba rozhodnout a zařídit velké množství detailů této akce a nebýt nezištného přispění mnohých našich členů, těžko by se podařilo

odpoledne vůbec uspořádat. Chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kdo přispěli k jeho zdaru.
Na naše 36. Společenské odpoledne přijelo 160 kamarádek, kamarádů a ostatních přátel z Brněnského a Hodonínského pobočného spolku. Oslovili jsme sice mnoho dalších poboček a jiných, bohužel trend posledních let jsme nezvrátili. Jak všichni víte, naše celostátní organizace letos slaví 50. let od svého založení. Proto jsme neváhali a
zasvětili naše Společenské odpoledne tomuto výročí. Celým průběhem odpoledne nás provázel moderátor na slovo vzatý, pan Aleš Zbořil, kterého ti, co sledují vědomostní soutěže, dobře znají z Brněnského AZ-kvízu. K poslechu a do tance nám hrálo hudební těleso Hit-Makers s mistrem hudebníkem Petrem Vlašínem, na jehož hudbu pěla zpěvačka Daniela.

V dalších vystoupeních jsme pak viděli pana Helána, jehož nepřekonatelné podání moravských písniček doslova nahnalo k podiu všechny přítomné. Zatancovat nám přišli „stařešinové“ z taneční školy Danza, v čele se svým mistrem panem Jančem. O naše žaludky a pohodu se pak staralo osazenstvo hotelu Gregor. Bez tomboly by se snad taková akce

ani konat nedala. Na tomto místě ani nelze vyjmenovat, kdo všechno nám přispěl cenami do tomboly, kterých bylo víc jak 240. Ze všech prodaných lístků vyhrával každý pátý, a prodaly se všechny. Hlavní náplní odpoledne ale bylo samozřejmě tancování a povídání si s kamarády.
Na závěr jistě potěším několika „pikanteriemi“ ze zákulisí. Ve zmatcích kolem přepravy do místa konání jsme zapomněli přivézt některé propagační materiály. Nevadí, napravíme to na naší letošní Mikulášské. Díky zmatkům v domlouvání to vypadalo, že nebude mít kdo prodávat lístky do tomboly. Hrdinským nasazením organizátorů a za pomoci aktivistů se však katastrofa odvrátila. Málem nám nepřijel Hodonín, protože těsně před odjezdem se dozvěděli, že na ně dopravce zapomněl. Protože však mají rázné vedení, zjednali rychle nápravu a přijeli dokonce jen s minimálním zpožděním.
Nepopírám, že jsme se o ně už začínali strachovat.
Protože jsem jedním z organizátorů nemohu být zcela objektivní, troufnu si však shrnout, že se nám letošní 36. Společenské odpoledne vydařilo a už se těšíme na 37. Společenské odpoledne, které bude příští rok v Hodoníně.
Sepsal a fotky pořídil Josef Boldiš

Dne 10. srpna 2019 jsme se autobusem přepravili o několik století zpět. Po našem příjezdu jsme byli překvapeni, že na nás nečeká středověké ubytování, ale samotné království s bazénem. Po zařízení formálních náležitostí, jako je vybalování, nás na táboře přivítala samotná královna Lenka, jež nás provázela po dobu celého tábora.
Hned na druhý den se mezi vesničany rozkřikla zajímavá zpráva, a to konkrétně, že náš oddíl navštíví středověký zabiják a vybere si z nás ty odvážné, které po vypití jeho krve přijme mezi své spojence. Báli jsme se, ale každý z nás v sobě našel odvahu a po slavnostním přijetí do oddílu celý pobyt bojoval v utajení. Díky královské výsosti Lence jsme měli možnost se poklonit spoustě vzácných hostů, například krásné loupežnici,
princezně, babce kořenářce, králi Artuši či Anežce České. Každý z hostů nám zadal úkol, jehož splnění bylo nutné pro záchranu pověsti v kronice, kterou jsme poctivě strážili před zákeřným morem. Museli jsme absolvovat strastiplné cesty, naučit se šermu i kovářskému řemeslu.

Bylo velice napínavé, zda se nám všechny pověsti podaří zachránit. Úkoly byly velice obtížné, ale my se nevzdali a každý z úkolů splnili ke spokojenosti královny Lenky, která nás za naši usilovnou práci odměnila pravými diamanty. Diamanty nebyly jediným poděkováním, kterému se nám dostalo. Zúčastnili jsme se celodenní výpravy do Lesního baru, kde na nás čekala velice zajímavá hostina. Později nás čekala návštěva z budoucnosti, kterou byl novodobý interpret Thom Artway.

absolvovat strastiplné cesty, naučit se šermu i kovářskému řemeslu. Bylo velice napínavé, zda se nám všechny pověsti podaří zachránit. Úkoly byly velice obtížné, ale my se nevzdali a každý z úkolů splnili ke spokojenosti královny Lenky, která nás za naši usilovnou práci odměnila pravými diamanty. Diamanty nebyly jediným poděkováním, kterému se nám dostalo. Zúčastnili jsme se celodenní výpravy do Lesního baru, kde na nás čekala velice zajímavá hostina. Později nás čekala návštěva z budoucnosti, kterou byl novodobý interpret Thom Artway.
Středověkým duchem nás provázela spousta dalších zážitků. Jsme plní očekávání, co zažijeme v příštím roce. Děkujeme všem zúčastněným i jejich pečujícím osobám.
za oddíl č. 7 vedoucí Evča

Letošní tábor SPMP ve Starém Městě pod Sněžníkem byl pro mě první zkušeností v pozici táborového vedoucího vůbec. Z počátku jsem si ani vlastně nedokázal představit,
co od toho očekávat, jelikož se nejednalo o pouhý tábor, ale o tábor pro klienty s mentálním postižením. K této příležitosti mě přivedla moje přítelkyně, která studuje speciální pedagogiku a má v tomto oboru bohaté zkušenosti mimo jiné i proto, že už se jednoho tábora SPMP v minulých letech zúčastnila. Na druhou stranu pro mě, jakožto studenta informatiky, který nikdy s osobami s mentálním postižením v tak úzkém kontaktu nebyl, to bylo opravdu něco nového a vzbuzovalo to ve mně i určité obavy.
Musím říct, že první dva až tři dny byly opravdu velmi náročné, jak psychicky, tak fyzicky, především den příjezdu do rekreačního střediska Uničovka, kde se tento tábor konal, byl pro mou osobu obzvláště hektický.
Nicméně poté, co jsem se s klienty blíže seznámil a více s nimi trávil čas, přišlo zjištění, že veškeré počáteční obavy byly opravdu zbytečné. Naši klienti byli skvělí v mnoha ohledech, aktivní, milí, přátelští, zapojovali se jak do oddílových, tak celotáborových aktivit, které se po celou dobu tábora nesly převážně v duchu středověku, jelikož to bylo hlavní téma tohoto tábora. Postupem času moje obavy vystřídal úsměv na tváři a já si zbytek tábora náramně užil a nestačil jsem se divit, jak tento tábor velmi rychle utekl. Z tohoto tábora si odnáším spoustu zážitků a zkušeností, jenž mi vykouzlí na tváři úsměv, kdykoliv si na ně vzpomenu. Tímto bych rád poděkoval celému organizačnímu týmu SPMP včetně hlavní vedoucí Bc. Lenky Krátké za to, že mi umožnili získat tuto zkušenost a již se těším na další spolupráci.
vedoucí Ríša

Letního ozdravného rehabilitačního pobytu osob s mentálním a kombinovaným
postižením v doprovodu rodičů v hotelu Sůkenická od 14. 7. do 27. 7. 2019 se zúčastnilo 50 osob (19 rodin). Někteří byli na celých 13 dnů, někteří na první týden, někteří na
poslední. Hlavní náplní pobytu bylo utužení zdraví pobytem na zdravém horském vzduchu, začlenění postižených osob do kolektivu a společnosti, navázání nových přátelství. Na letošním pobytu nám počasí přálo. Uskutečnili jsme výstup na nejvyšší horu Beskyd, Lysou horu, hřebenovku Javorníků, jejíž část mezi Kasárnami a Kohůtkou patří k nejkrásnějším. Jednu z našich nejdelších vycházek jsme šli z Bumbálky přes Masarykovu chatu, chatu Kmínek, do Kelčovského sedla, údolím Velké Smradlavé, kolem sirného pramene a dřevěného arcibiskupského zámečku až do Bílé, odkud jsme se autobusem vrátili na Bumbálku. Navštívili jsme také Pustevny, na které jsme vyjeli lanovkou. Zde jsme prošli stezku v oblacích, došli k soše Radegasta a někteří vystoupali až na vrchol Radhoště. Velmi se vydařila i vycházka kolem Satinských vodopádů.
Byli i tací, kteří si sebou vzali kola a podnikli na nich výlety do Rožnova a Velkých Karlovic. Další se zase chodili koupat do nedaleké přehrady.

Kromě turistiky jsme také navštívili soukromé muzeum aut v Rožnově pod Radhoštěm. Všem se líbila návštěva včelařského muzea a skanzenu v Chlebovicích, které je největší v Evropě. Také Marlenka – výrobna medovníků a cukrářských výrobků ve Frýdku-Místku se těšila velkému zájmu. Zde jsme si prohlédli jak výrobu tak i okoštovali jejich výrobky.

Kromě turistiky jsme také navštívili soukromé muzeum aut v Rožnově pod Radhoštěm. Všem se líbila návštěva včelařského muzea a skanzenu v Chlebovicích, které je největší v Evropě. Také Marlenka – výrobna medovníků a cukrářských výrobků ve Frýdku-Místku se
těšila velkému zájmu. Zde jsme si prohlédli jak výrobu tak i okoštovali jejich výrobky.
Po večeři jsme chodili na krátké vycházky. Večery jsme spolu s dětmi trávili v klubovně při soutěžích a hraní společenských her. Ve velké oblibě bylo též zpívání při kytaře.
Rodiče si vyměňovali zkušenosti s výchovou svých postižených ratolestí a při tom se opět ujišťovali, že nejsou v této své těžké životní situaci sami, že si dokážou navzájem pomáhat. Navazovala se nová přátelství jak mezi dětmi, tak také mezi rodiči.
Ubytování bylo na velmi dobré úrovni, strava byla kvalitní a v dostatečném množství.
Hotel Sůkenická je pro naše pobyty plně vyhovující. Pokoje jsou prostorné a každý má své sociální zařízení.
Také jídelna je prostorná, stravování je na velmi dobré úrovni a personál je ochotný a vstřícný.
Petr Kučera